Příloha školního řádu

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (klasifikační řád)


I Obecná pravidla

  1. Škola má shodná pravidla hodnocení a klasifikace žáka.
  2. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, věcné, všestranné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, odborně správné, pedagogicky zdůvodněné, a doložitelné. Známky získávají vyučující systematicky během celého klasifikačního období. Hodnocení má za úkol pomoci žákům v jejich celkovém rozvoji a průběžně je informovat o úspěších, popř. neúspěších.
  3. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, praktické, pohybové), kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného a praktického zaměření se v souladu s očekávanými výstupy hodnotí: kladný vztah k práci, stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, a vztah žáka k činnostem a zájem o ně.
  4. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Důležitou součástí hodnocení je schopnost sebehodnocení žáka vlastních úspěchů a neúspěchů. Hodnocení má za úkol žáka nepřetržitě motivovat.
  5. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné pro žáky i pro zákonné zástupce nezletilých žáků. Je zaznamenáváno v žákovských knížkách. Žáci jsou s kritérií hodnocení seznámení. 

II Klasifikační řád a rodiče

  1. Zákonní zástupci nezletilých žáků, jsou pravidelně seznamování s důležitými skutečnostmi, které se týkají jejich prospěchu a chování. Dvakrát ročně v termínu, který určí ředitel školy (listopad, duben) probíhají třídní schůzky.
  2. Na začátku školního roku škola informuje zákonné zástupce nezletilých žáků s pravidly a kritérii hodnocení.
  3. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení
  4. Jestliže je žák na základě doporučení lékaře z výuky tělesné výchovy uvolněn -v klasifikační dokumentaci se vyplní „uvolněn" nebo „uvolněna". 

III Pololetní a závěrečná klasifikace

  1. Každé pololetí je žák na základě dosažených znalostí a vědomostí oceňován. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka je vyjádřeno klasifikačním stupněm (viz čl. IV a V).
  2. Klasifikační období pro pololetní vysvědčení probíhá od 15. ledna ke dni konání Pedagogické rady v lednu. Klasifikační období pro závěrečné vysvědčení je od 15. června ke dni Pedagogické rady v červnu.
  3. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Klasifikaci chování žáků určuje třídní učitel.
  4. Měsíc před jednáním pololetní nebo závěrečné pedagogické rady učitel písemně oznámí žákovi a jeho zákonnému zástupci o stupni prospěchu -  nedostatečný.
  5. Žáci, kteří na konci druhého pololetí neprospěli z povinných předmětů konají opravné zkoušky.
  6. Nelze-li žáka hodnotit z jednoho nebo více povinných předmětů z důvodů 50% omluvených hodin, žák může být nehodnocen.
  7. Žák, který není z důvodu velkého počtu zameškaných hodin hodnocen, může být na základě doporučení Pedagogické rady přezkoušen.
  8. Přezkoušení probíhá stejně jak opravné zkoušky.Přezkoušen je rovněž žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole nebo žák s individuálním vzdělávacím plánem. 

IV Průběžné hodnocení, kritéria, závěrečná hodnocení


  1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech se hodnotí stupni prospěchu:
    1 - výborný 
    2 - chvalitebný 
    3 - dobrý 
    4 - dostatečný 
    5 - nedostatečný 
  2. Pololetní a závěrečné výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech jsou hodnoceny na vysvědčení stejnými stupni prospěchu jako v jednotlivých předmětech (viz bod 1.).
  3. Vzdělávací výsledky se známkují podle těchto kritérií:
    Výborný - Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný.  Výsledky jeho činnosti jsou doplňovány účastí v různých soutěžích a olympiádách.
    Chvalitebný - Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V odborných uměleckých předmětech pracuje aktivně a tvořivě.
    Dobrý - Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede korigovat jen za pomoci učitele. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.
    Dostatečný - Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních činností je málo pohotový a má velké nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.
    Nedostatečný - Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální činnosti je velmi mizivá. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s pomocí učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. 
  4. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: 
    prospěl (a) s vyznamenáním, 
    prospěl (a), 
    neprospěl (a)
  5. Kritéria pro celkové hodnocení:
    Prospěl (a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré.
    Prospěl (a), není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný
    Neprospěl (a), je-li v některém z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím hodnocením slovním. Žák, který neprospěl, opakuje stejný ročník. 

V  Kritéria pro hodnocení chování


  1. Hodnocení chování žáka probíhá v následujících rovinách:

    a) vzorné chování ve škole – personální kultura, chování k dospělým, vztah ke spolužákům, chování mimo školu, kultura slovního projevu
    b) vztah ke školním povinnostem – důslednost, zodpovědnost, systémovost, příprava na vyučování, péče o školní potřeby, vztah ke školnímu majetku, aktivní účast na školních a mimoškolních akcích.
  2. Pololetní a závěrečné hodnocení chování jsou následovné:

    a) velmi dobré
    b) uspokojivé
    c) neuspokojivé
  3. Kritéria pro hodnocení chování na vysvědčení 

    velmi dobré

    Žák dodržuje pravidla chování a respektuje ustanovení Školního řádu. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a utváření pracovních podmínek pro vyučování a výchovu mimo vyučování. Žák realizuje instrukce a nařízení pedagogů. Všechny absence má omluvené a pozdní příchody se téměř nekonají.

    uspokojivé

    Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními Školního řádu. Dopouští se závažných přestupků nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků, přičemž není přístupný pedagogickému působení. Sníženým stupněm z chování jsou klasifikovány např. tři hodiny neomluvené absence, ubližování spolužákům, šikana, krádež, hrubé a vulgární chování vůči spolužákům a pracovníkům školy, opakované lhaní, vandalismus, požití alkoholu a kouření v prostorách školy.

    neuspokojivé

    Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování nebo s řádem školy. Svým chováním ohrožuje bezpečnost a zdraví své i svých spolužáků. Stupněm 3 z chování jsou klasifikovány opakované prohřešky citované u stupně 2 z chování, dále opakované záškoláctví, neomluvená absence nad 30 vyučovacích hodin. 
  4. Hodnocení výchovných opatření probíhá dvakrát ročně: 

    - před ukončením prvního pololetí
    - před ukončením druhého pololetí 
  5. Návrh na hodnocení chování žáka podává třídní učitel. Tento připravuje na základě zvážení všech okolností a dále po doplnění připomínkami od ostatních účastníků výchovně vzdělávacího procesu. Základ tvoří:

    - vlastní observace
    - připomínky jiných učitelů
    - názory a hodnocení spolužáků
    - sebehodnocení žáka 
  6. Všechna výchovná opatření se konají v přítomnosti ostatních účastníků třídy. Důtku ředitele školy a snížené známky z chování lze žákovi udělit pouze po projednání v Pedagogické radě. 
  7. Třídní učitel o nebezpečí snížení známky z chování informuje zákonného zástupce žáka nejméně jeden měsíc před zasedáním Pedagogické rady. O udělení mírnějších výchovných opatření informuje rodiče průběžně, nebo bezprostředně po PR.
  8. Ostatní výchovná opatření :     

    a)  pochvaly                                                              
    - pochvala vyučujícího (bez schválení v PR)            
    - pochvala třídního učitele (se schválením v PR)      
    - pochvala ředitele školy (schválena PR)                 
    - pochvala s věcnou odměnou (schválena PR)          
    - medaile starosty (navržena PR a schválená obcí)         

    b)  důtky
    - napomenutí (bez záznamu)
    - důtka vyučujícího (bez schválení v PR se záznamem v žákovské knížce)
    - důtka třídního učitele (schválení v PR + zápis do ŽK)
    - důtka ředitele školy (schválení v PR + zápis do ŽK)
    - důtka ředitele školy (schválení v PR + zápis do vysvědčení)
    - snížení stupně z chování (schválení v PR + dřívější písemná informace zákonným                 zástupcům)

    Ředitel školy si u zvlášť závažného porušení Školního řádu vyhrazuje právo k udělení mimořádné důtky.

    Výchovná opatření jsou podle usnesení Pedagogické rady příslušného školního roku zaznamenávána do žákovských knížek, katalogových listů a vysvědčení.

VI  Opravné zkoušky


  1. Konají žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy. Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.
  2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku. Jejich termín a  členy zkušební komise určuje ředitel školy. V jednom dni může žák skládat pouze jednu opravnou zkoušku.
  3. Z opravné zkoušky je pořízen písemný protokol.
  4. Žák, který se ze závažných důvodů nemůže zkoušky zúčastnit, může tak učinit v náhradním termínu, nejvýše však do 15. září příštího školního roku. Do té doby podmíněně navštěvuje další ročník.
  5. Žák, který v opravné zkoušce neuspěje, opakuje ročník.

VII Pravidla pro opakování učiva a kontrolní cvičení


  1. Žák může psát jedno hodinové kontrolní cvičení denně. Toto mu musí být sděleno tři dny předem.
  2. Opravené písemné práce poskytne vyučující na vyžádání zákonným zástupcům.
  3. Na základě žádosti rodičů je vyučující povinen hodnocení zdůvodnit.
  4. Kontrolní cvičení jsou povinná. Pro neúčast žáka může vyučující jmenovaného požádat o jejich dodatečné napsání. Žák, který obdržel známku – nedostatečný, si tuto může opravit v termínu určeném vyučujícím. Opravit nedostatečnou lze pouze jednou.
  5. Krátké ústní či písemné prověrky z posledních 3 vyučovacích hodin nemusí být žákům předem oznámeny a mohou být realizovány neomezeně.

VIII  Hodnocení nadaných  žáků  a  žáků  s individuálním plánem 


  1. Ředitel školy může mimořádně nadaného žáka zařadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou  zařazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.
  2. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu. 

IX Autoevaluace žáků


  1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků a posiluje jejich sebevědomí. 
  2. Je do procesu vzdělávání zařazováno všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků.
  3. Přirozenou součástí učení jsou chyby. Žáci si tyto v součinnosti s vyučujícím sami opravují a zdůvodňují jejich příčiny.
  4. Při sebehodnocení žák určuje:
    - co se mu daří
    - co mu nejde a jaké má rezervy
    - jak bude pokračovat dál 
  5. Pedagogové žáka k takovým postojům vedou. 
  6. Sebehodnocení žáka nenahrazuje jeho klasické hodnocení pedagogem. Pouze jej doplňuje a slouží k žákově větší aktivitě. 
  7. Žák na konci pololetí provede ústní nebo písemnou formou vlastní hodnocení v oblastech:
    - zodpovědnost
    - motivace k učení
    - sebedůvěra
    - vztahy v třídním kolektivu

X Zapomínání         

  1. Chybějí-li žákovi učební pomůcky, např. učebnice, sešit, pracovní sešit, pracovní list apod., vyučující tuto skutečnost zapisuje červenou propiskou do žákovské knížky.
  2. Poprvé zapomenutý domácí úkol vyučující zapisuje do žákovské knížky.
  3. Podruhé zapomenutý domácí úkol vyučující hodnotí známkou – nedostatečný.
  4. Následná absence domácích úkolů po dřívější aplikaci jiných výchovných metod (např. konzultace s rodiči) může být vyučujícím opět hodnocena známkou nedostatečný. 
Projednáno a schváleno v Pedagogické radě 30. 8. 2018

Projednáno ve Školské radě 12. 10. 2018